Cesta kolem světa – shrnutí prvního týdne, vzpomínka na Konopiště
Shrnutí prvního týdne (21. – 27. 7. 2024):
vyšel jsem z ulice Taussigova v Praze 8, ušel jsem celkem 71.064 metrů, má aktuální poloha: prošel jsem Votice a jsem mezi Hostišovem a Oldřichovcem. Cestou jsem prošel Benešovem a navštívil první místo cestopisu mým životem a minulostí – zámek Konopiště.
Konopiště – náš první výlet s Eliškou
Byl konec července roku 2022 a já se léčil teprve dva měsíce. Konopiště byl první výlet, na který jsem se s Eliškou odvážil. Eliška byla pár týdnů předtím se školou na Křivoklátu a strašně se jí tam líbilo. Vlastně tam objevila svou zálibu v historii a památkách. A tak jsme vyrazili.
Nechtěl jsem se fotit, ale i z toho omylem zachyceného kousku je vidět, jak jsem na tom tehdy byl.
Z nádraží jsme šli pěšky, pamatuji si, jak jsem si doslova na každé lavičce musel odpočinout. Ono to není daleko, ale museli jsme jet docela brzy a ta cesta nám zabrala docela dost času. Z prohlídky samotné si nepamatuji ale vůbec nic. Popravdě jsem si nebyl vůbec jistý, na jakém okruhu jsme to vlastně byli. Co si pamatuji byli pávi v zahradách a to jakou měla Eliška radost, že jsme na tom výletě. To nezapomenu nikdy.
Cesta vedla parkem a ještě tolik nepralo sluníčko a naštěstí těch laviček bylo po cestě také dost
Cestou zpět už jsme od hradu museli autobusem, zpátky už bych byl nedošel. Domů jsem dorazil ve stavu, že si z výletu nepamatuji více, než pár okamžiků. Ale byl to první krok. Velký krok.
Konopiště samotné asi všichni známe třeba jako kulisu filmu Jára Cimrman ležící, spící. Ostatně ještě toho večera jsem ten film Elišce musel pustit. Ale Konopiště je daleko důležitější a zajímavější místo, než jak jej dnes vnímáme. Je to daleko významnější místo, než jen depozitář loveckých trofejí a sbírek Františka Ferdinanda d´Este.
Nádvoří, na které přijíždí ve filmu náhradník Nývlt, doprovázený Cimrmanem
Hrad samotný byl založen koncem 13. století, snad v roce 1294. Do dějin poprvé vstoupil výrazněji o sto let později, v roce 1394, kdy zde byl krátce vězněn český král Václav IV. během svého prvního zajetí, kdy byl převážen na rakouský hrad Wildberg. Václav byl vězněn v jedné z věží, která dnes nese jméno Václavka a kterou si běžně bohužel prohlédnout nelze.
Během staletí hrad poměrně často měnil majitele a docházelo také k mnoha větším či menším stavebním úpravám. Najisto víme, že v 18. století došlo k velké barokní přestavbě. Současná podoba, kterou všichni známe, je však výsledkem novogotické přestavby, kterou vedl, stejně jako kontroverzní přestavbu Karlštejna a mnohých dalších gotických památek, architekt Josef Mocker. Ten provedl komplexní puristickou novogotickou přestavbu na přání následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, který chtěl z Konopiště vytvořit reprezentativní sídlo budoucího císaře.
I když tento účel nebyl původně tím důvodem, proč František Ferdinand Konopiště kupoval. Tím bylo umístění hradu v hlubokých lesích plných zvěře, což konvenovalo arcivévodově zálibě v lovu a Konopiště mělo původně být loveckým hradem či zámkem. Ostatně hrad kupoval v roce 1887, kdy jeho nástupnictví nebylo na pořadu dne a jeho život měl být životem jednoho z nejbohatších Habsburků (díky obrovskému dědictví, které získal, spolu s titulem d´Este, jako dvanáctiletý po modenském arcivévodovi Františku V. d´Este, který jej coby bezdětný ve své závěti označil za dědice rodového majetku) bez nějakých zásadnějších panovnických povinností.
To se ovšem změnilo v roce 1889 sebevraždou korunního prince Rudolfa, kdy následnictví trůnu přešlo na Františkova otce, ovšem de facto již na Františka samotného (oficiálně se tak stalo až po smrti jeho otce v roce 1896). Následkem změny situace ohledně nástupnictví trůnu došlo i ke změně plánů ohledně Konopiště, které se nyní mělo stát reprezentativní císařskou rezidencí (i když se byl již v roce 1900 František Ferdinand d´Este nucen vzdát nástupnických práv pro všechny své budoucí potomky, aby si mohl vzít svou lásku Žofii Chotkovou). Mimo jiné byly zbourány všechny hospodářské budovy, byl založen a vytvořen nádherný park a zahrady a došlo k velmi rozsáhlé přestavbě hradu samotného.
Málo známým faktem je, že opravdu kontroverzní zásahy zřejmě nejsou výsledkem přestavby vedené Mockerem, ale přestavby proběhnuvší o několik desítek let dříve, kdy byl hrad v majetku Lobkowitzů (od kterých jej František Ferdinand d´Este koupil). Pro Mockera bylo charakteristické, že vše velmi pečlivě dokumentoval (ostatně na Karlštejně v jeho pracovně můžeme obsáhlou dokumentaci karlštejnské rekonstrukce vidět), máme tedy doklady, jak hrad vypadal na počátku přestavby a jejich srovnáním s vyobrazeními historickými lze doložit, že Mocker Konopiště přestavoval již po první zásadní novogotické přestavbě. Což ovšem nemění nic na faktu, že Mockerova přestavba, stejně jako v případě přestavby karlštejnské, je z hlediska historického velmi kontroverzní a provedené změny příliš radikální.
František Ferdinand d´Este s manželkou Žofií si Konopiště užili jen dalších 14 let. V roce 1914 byly během vojenských manévrů v Bosně zavražděni atentátníkem Gavrilo Principem. Ten je podle některých historiků pochován na tzv. hřbitově bláznů, tedy hřbitově bohnické psychiatrické léčebny v Praze.
V roce 1921 pak Konopiště získal do vlastnictví Československý stát odkupem od dědiců.
Cesta domů, Eliška úplně nevypadá, ale ona i plyšová veverka si to vážně moc užily :)))