Cesta kolem světa – shrnutí druhé
Během posledních dvou týdnů jsem ušel dohromady 66 kilometrů. Ten důležitý pokrok se ale v tuto chvíli neděje ve vzdálenosti, ale v tom, že začínám být schopný chodit (zatím kratší vzdálenosti) bez holí, začínám být schopný chodit ze schodů a začínám pomalu chodit i do schodů.
Celkově jsem ušel 125 kilometrů a jsem u zámku Bzí, do Českých Budějovic mi chybí posledních 25 km.
- 26.1. – 5 km
- 27. 1. – 4 km
- 28.1. – 6 km
- 29.1. – 4 km
- 30.1. – 6 km
- 31.1. – 5 km
- 1. 2. – 5 km
- 2. 2. – 4 km
- 3. 2. – 4 km
- 4. 2. – 5 km
- 5. 2. – 5 km
- 6. 2. – 5 km
- 7. 2. – 4 km
- 8. 2. – 4 km
Pokud byste mne v tomto projektu, který je primárně motivován snahou nepřestat chodit a hýbat se, neboli snahou se držet ve stavu, abych vydržel alespoň dokud mne Eliška bude potřebovat, v e-shopu je položka Projekt Cesta kolem světa. V detailu můžete zvolit, zda mne chcete podpořit jednorázově, nebo zda chcete svou podporu podmínit tím, že budu makat a opravdu chodit. Můžete si vybrat částku za ujitý kilometr (od 1 haléře) a já vám jednou za 14 dnů pošlu odkaz na článek v blogu s dílčím shrnutím a každý měsíc mail s QR kódem na částku odpovídající Vámi zvolené podpoře a množství ujitých kilometrů. Podporu můžete samozřejmě kdykoli změnit či ukončit.
Památkový katalog o zámku Bzí uvádí následující informace:
Zámek Bzí s hospodářskými budovami a parkem s rybníkem se nachází na východním okraji vsi. Čtyřkřídlá zámecká budova s vnitřním nádvořím je svým vstupním průčelím obrácena na jih do prostorného hospodářského dvora, uspořádaného do tvaru “U”.
První písemná zmínka o Bzí je z roku 1345, kdy tu král daroval nějaké statky Petrovi z Rožmberka. Následnými majiteli byli vladykové z Bošilce, kteří se později psali také seděním na Bzí. Poslední z toho rodu zemřel roku 1538, a ještě před rokem 1541 prodali jeho nástupci tvrz Bzí i s vesnicemi Volfovi Hozlaurovi z Hozlau. Roku 1558 zdědil Bzí jeho syn Šebestián Hozlaur. Kromě vesnic a pozemků převzal tvrz Bzí, jak sama v sobě a v svém zavření jest, se všemi pokoji, se sladovnou, pivovárem, spilkou a dvůr poplužní při tvrzi. Po jeho smrti dědili majetek jeho synové. Jeden z nich pak prodal tvrz roku 1594 Bohuslavu Kalenicovi z Kalenic na Chřešťovicích, královskému úředníku při deskách zemských. Roku 1602 zdědila Bzí Mandaléna z Tetova, manželka Albrechta Hložka ze Žampachu. Roku 1623 prodala Bzí svému synu Mikuláši Bohuslavovi Hložkovi ze Žampachu. Ještě během třicetileté války bylo Bzí vypáleno nepřátelskými vojsky. Roku 1649 prodal „tvrz Bzí nyní spálenou, ves s dvorem a pivovárem“ a k tomu patřící vsi a majetky Karlovi Adamovi Lvovi z Říčan, který jej již roku 1651 prodal Jetřichovi z Gemersheimu a Harpershofu, vrchnímu hejtmanu Krumlovského knížectví a jiných panství v Čechách a Rakousích, který byl zároveň rada knížete Eggenberka a císaře. Ten zemřel roku 1666 a po sporech o dědictví připadl jeho majetek roku 1670 vdově po něm Voršile Kateřině, podruhé provdané za Tylmana Hanuše z Kapellenberka. Ten v roce 1672 prodal tvrz, dvůr a ovčín v Bzí a další své majetky Janu Adolfu knížeti ze Schwarzenberka. Roku 1673 vypracoval stavitel Antonio de Maggi plán zámku s návrhem na rozšíření zahrady. Zámecká kaple je zasvěcena sv. Floriánovi a za Schwarzenberků, od roku 1696, se stala mešní kaplí. Statek Bzí byl pak spojen s panstvím Třeboň. Park byl romanticky upraven. V roce 1962 se zamýšlelo rozšířit pravostranný oblouk silnice dovnitř bývalé zámecké zahrady. Kvůli tomu se navrhuje zbourat dosavadní plot, který sestává ze zděné podezdívky a zděných sloupů, mezi nimiž jsou výplně z prken. Roku 1978 převzalo objekt zámku JZD „Rozkvět“ Dolní Bukovsko od ŠZP Hluboká nad Vltavou. V 80. letech se vedla dlouhá, ale bezvýsledná jednání o opravách chátrající památky a jejím vhodném využití. V roce 1988 upustilo Ministerstvo kultury ČSR od památkové ochrany zřícené části hospodářské budovy protilehlé obytné části zámku (stodoly) za podmínky, že obvodní zeď zřícené části stodoly bude ponechána jako ohradní, a že areál zámku zůstává nadále chráněn. Dodatečně se však zjistilo, že ještě roku 1983 byly hospodářské budovy zámku v pořádku a že již v roce 1986 došlo k svévolné demontáži části hospodářských objektů, u níž bylo na základě výzvy vlastníka a jeho nepravdivé informaci o jejím zřícení upuštěno od památkové ochrany. V roce 1989 byly objekty zámku vlastnicky převedeny na Stavební bytové družstvo Prago-ISO Praha. Od roku 1990 byly vlastníkům nařizovány udržovací práce, ale bez větších úspěchů. Na počátku 90. let za vlastnictví restituenta Spinky zmizela kachlová kamna a mosazná kování ze dveří a oken. Následní majitelé nechali vyrobit a osadit 60 oken včetně rámů, částečně byla opravena střecha zámku.